|
|
Proměna chování českého televizního diváka v kontextu sílících VOD platforem
Pančochářová, Natálie ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Televize jako médium dokazovala od svého vzniku dominantní postavení. Sledování audiovizuálních obsahů se však posouvá k novým možnostem. Digitalizace vedla nejen k rozšíření a diferenciaci televizního trhu, ale také k proměnám konzumace audiovizuálních obsahů a spotřebitelských návyků. Televizní vysílání již nemá konkurenci pouze v jiných televizních společnostech, ale také v internetu a poskytovatelích streamovacích služeb. Cílem diplomové práce bylo prozkoumat, jak se proměnilo chování českého televizního diváka v kontextu sílících VOD platforem, jež spotřebiteli umožňují sledovat audiovizuální obsah dle vlastního výběru a bez časového omezení. Práce se zaměřila na zodpovězení následujících výzkumných otázek: Jak se proměnilo chování českého televizního diváka v kontextu sílících VOD platforem? Proč lidé (ne)vlastní televizi? Z jakých důvodů je nebo není televizní vysílání atraktivní? Mají i VOD platformy nevýhody? Co diváky přivádí k využívání VOD platforem? Odkud lidé čerpají zpravodajství? Jakým směrem by se mělo lineární televizní vysílání v budoucnu ubírat? Pro jejich zodpovězení byly použity focus groups (skupinové rozhovory). Celkem dvacet tři účastníků bylo rozděleno do tří skupin podle specifických kvót. V první skupině byli lidé vlastnící televizor, již sledují televizní vysílání. Ve druhé byli...
|
|
|
Komparace dvou vybraných konkurenčních televizních stanic vysílajících od 21. století dle obsahu zaměření a skladby publika
Šmalclová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Cílem práce je komparace dvou vybraných soukromých televizních stanic TV Barrandov a Prima Cool primárně dle obsahu zaměření a skladby publika a sekundárně z hlediska mediálního diskurzu a řečových aktů. V první teoretické části práce definuji stěžejní pojmy, jakými jsou televize, digitalizace, publikum, programové schéma, cílová skupina, sledovanost, mediální diskurz a řečový akt. Dále charakterizuji obě stanice, definuji jejich programové schéma, publikum a uvádím výsledky sledovanosti. V druhé praktické části práce užívám ke komparaci programového schématu metodu kvantitativní obsahové analýzy, jež si klade za cíl komparovat programové schéma obou stanic, vymezit rozdíly ve skladbě programu a zodpovědět výzkumné otázky, které stojí na jejím počátku. Ke komparaci publika užívám metodu dotazníkového šetření. Na počátku metody je stanoven výzkumný vzorek a následně metoda aplikována. Výsledky dotazníkového šetření umožní rozsáhlý popis publika obou stanic, pomohou zjistit, která ze stanic je divácky atraktivnější a potvrdí, zda výsledky provedeného šetření korespondují s veřejně dostupnými výsledky sledovanosti, či dochází k diametrální rozdílnosti. V závěru práce stanice komparuji z hlediska mediálního dískurzu a řečových aktů a uvádím rozdíly, které se mezi stanicemi nacházejí.
|
|
|
Vliv domácích a zahraničních ekonomických událostí na sledovanost českého televizního zpravodajství
Procházka, Jan ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Tříska, Dušan (oponent)
Tato práce představuje výzkum televizní sledovanosti zpravodajských pořadů v České republice během let 2008 až 2013 s cílem zachytit možnou preferenci diváků po konkrétních oblastech ekonomických událostí, respektive informací. Pro potřeby ekonometrické analýzy časových řad je sestaven základní model, který je individuálně aplikován na celkem pěti časových řadách zpravodajských pořadů. Ekonometrické odhady naznačují, že klíčovými událostmi zvyšujícími sledovanost českých zpravodajských pořadů jsou nepokoje a demonstrace na území České republiky, a to s pozitivním efektem pro sledovanost ve výši až 4,1 %, či domácí katastrofické události, které zvyšují sledovanost až o 4,6 %. S negativním efektem až 2,4 % pro sledovanost televizního zpravodajství se projevily světové makroekonomické události.
|
host ::
RSS.